Pondělí 23. 7. 2007

Rybník při západu slunce
Rohozná

Tak letos nepojedeme na dovolenou nikam daleko. Ani na hory, ani k moři, ale do jedné východočeské vesničky blízko Svitav jménem Rohozná. Ubytováni budeme u příbuzných, kteří tam bydlí.

Vyjeli jsme dopoledne asi v 10 hodin. Jeli jsme pomalu po lesních cestách (to jsou pro mě silnice, které mají nižší hodnotu než hlavní), ale začali jsme mít hlad. A když jsme začali hledat nějakou restauraci, špatně jsme odbočili (směrem na Jihlavu), a dojeli jsme do Jihlavy. Když už jsme tam byli, šli jsme do McDonalda. Já jsem si dal McChicken menu. Potom jsme ještě nakoupili nějaké jídlo v Tescu, a pokračovali v cestě. Celou cestu jsme zvládli úspěšně, až na pár špatných odbočení. Když jsme konečně dorazili, ubytovali jsme se a navečeřeli. Dům, ve kterém jsme byli ubytováni stojí několik metrů od rybníku, který je skoro pořád obklopen rybáři.

Tam jsou Orlické hory
Rohozná

Když jsme večer seděli venku na lavičce před barákem, přišel najednou na zahradu rybář s prutem v ruce. Konec jeho vlasce končil ve jednom vysokém smrku. Vysvětloval, že nahazoval prut, kolem letěla neopatrná kachna, kterých bylo na rybníce několik rodin, a její křídlo se zachytilo za háček na konci vlasce. Poté kachna odletěla na určitý smrk a posadila se na něj. S pomocí přihlížejících sundal kachnu a vytáhl svůj háček z jejího křídla.

Po této parádě jsme se šli projít kolem vesnice. Byli jsme na kopci, odkud byly vidět Orlické hory. Vyfotil jsem si západ Slunce, snědl kukuřici. A tak skončil náš první den.

Úterý 24. 7. 2007

Vyhlídka Boží muka
Svojanov

Dopoledne po snídani jsme se vypravili na kratší vycházku do lesa. Ale když jsme vyšli z vesnice, Hanka (sestra) už nemohla. Tak jsem šel jen já s tatínkem. V lese jsme jedli borůvky a maliny. Najednou jsme došli k pastvině, která byla ohraničená třemi pod sebou vedenými dráty. Tatínek říká: "Tam žádný elektrický proud není, když tam nejsou krávy." Tak zkouším: první - nic, druhý- nic ..."Asi se musíš dotknout všech tří najednou", říkám... třetí-odskočil jsem. "Dostal jsem ránu", oznamuji. "To si děláš srandu, ne?" a vzápětí se tatínek dotýká všech tří drátů najednou .... a ... podle očekávání dostává ránu. Potom mu celou cestu prý brněla noha.

Zpátky jsme došli v pořádku, až na to, že jsme trochu zmokli, a že jsem měl poškrábané nohy od toho pšeničného pole, kterým jsme šli. Před obědem jsme stihli zahrát Carcassonne a podívat se na DVD "Pat a Mat 4".

Po obědě jsme vyrazili na hrad Svojanov. Koupili jsme si vstupenky do interiéru hradu s průvodkyní, a po prohlídce jsme si prošli ještě exteriér hradu. Potom Hanka s maminkou šli stejnou cestou zpět, a já s tatínkem jsme šli jinou. Ještě jsme se šli podívat na vyhlídku "Boží muka". Šli jsme dvoumetrovými kopřivami a malinami s obrovskými trny. Ale na druhou stranu zase také s velkými malinami, asi proto, že se tam nikomu těmi kopřivami nechtělo. :-D Jenže teď nastal další problém. Došli jsme k již výše zmíněné pastvině s elektrickými dráty. Tak jsem se musel protahovat pod dráty. Tatínek je přeskakoval.

Vrátili jsme se dříve než maminka s Hankou a ještě jsme přinesli dva klouzky. Zahráli jsme si dvakrát Carcassonne a po večeři jsme si prohlíželi fotky naše a potom i fotky našich známých.

Středa 25. 7. 2007

Hradní kočka
Pernštejn

Dnes po snídani jsme vyjeli domů. Cestou jsme se stavili ještě na hradu Pernštejn. Na hradě jsou čtyři prohlídkové okruhy, z nichž tři jsou na objednání. My jsme šli na okruh A. Ještě před tím jsme si koupili zmrzlinu a seznámili se z hradní kočkou.

Po prohlídce jsme šli do restaurace pod hradem na oběd. Objednal jsem si palačinky. Před obědem proběhlo nečekané setkání s dědou, který se náhodou přijel taky podívat na hrad Pernštejn. Po obědě jsme nasedli do auta a jeli dále. Mě zavezli rodiče do Brna k babičce a odjeli domů.

A tak skončila naše letošní rodinná dovolená. Z Brna jsem odjel v pondělí 30.7.2007 a dorazil domů také já.