Poznáváme Horní Rakousko

Naše škola pořádá několikrát za rok v rámci německého jazyka jednodenní zájezdy do zahraničí. Obvykle jezdíme do zemí, kde se mluví německy, tentokrát to bude do Rakouska. Vyjíždíme časně z rána a ačkoli nám bylo vyhrožováno, že pokud přijdeme třeba o minutu později jak v půl páté, autobus už tam nebude, tak motor byl zažehnut až někdy po páté hodině.

Cestu v autobuse jsme si krátili hraním Worms na mém MDA, někteří ze sebe zkoušeli vyluzovat nějaké hudební tóny, ale místo toho na ně vlítla učitelka s varováním, že jestli okamžitě nepřestanou, budeme je muset vysadit. První zastávka byla sice v Čechách na benzínce, ale tu nemohu počítat, protože se tam skoro nic nedělo. Ale hned ta další byla na parkovišti před velmi známým koncentračním táborem Mauthausen.

Mauthausen

V období druhé světové války zde zavraždili několik tisíců vězňů, kterých se němci potřebovali zbavit. Měli tu k tomu plno možností, plno jich zemřelo už pouhým vyhladověním, nebo podchlazením. Zavírali je do plynových komor, do sprch s tekoucí ledovou vodou, nebo je prostě zastřelili. Nejkrutější způsob ale byl předat je zdějšímu "doktorovi" jménem Aribert Heim, jež byl přezdívaný také Doktor Smrt. Prováděl na vězních různé experimentální pokusy. Prováděl amputace bez narkózy za účelem zjištění, jakou bolest je člověk schopen vydržet a jeho zvlášť oblíbenou praktikou bylo vpouštění benzínu žilami přímo do srdce.

A pozor! Šílený doktor stále žije, takže až pojedete do Chile, dejte si na něj pozor! Anebo pokud chcete trochu zbohatnout, předejte ho policii a získejte vypsanou odměnu, která činí 485.000$.

Velké množství barevných fotek z německého koncentračního tábora Mauthausen najdete v samostatné fotogalerii Horní Rakousko.

Linz

Další zastávkou je město Linz, známé výrobou Lineckých koláčků. Ve 14 hodin máme předobjednanou prohlídku v Ars Electronica Center, předtím máme chvilku rozchod a jdeme se najíst na náměstí do McDonald. V muzeu budoucnosti to bylo opravdu pěkné, proto bych mu rád věnoval zvláštní článek Muzeum budoucnosti. Potom byl opět rozchod, já šel do nákupního centra EuroSpar, kde jsem si koupil nápoj Coca-Cola™ a jídlo na cestu. Na sraz přišli dva lidé (nebyl jsem sám) o trochu později, ale s autobusem řidič ještě neodjel. Poslední zastávka se uskutečnila na vrcholku Pöstlingberg, ze kterého je krásná vyhlídka na Linz a na řeku Dunaj. Začalo ale pršet, takže jsme nasedli do autobusu a za pár hodin už jsem ležel doma ve své posteli. :-)